Papež František o naději

Křesťan nežije mimo svět, umí rozpoznat ve svém životě a v tom, co jej obklopuje, znamení špatnosti, sobectví a hříchu. Je solidární s tím, kdo trpí, kdo pláče, kdo je odsouván stranou a kdo zakouší beznaděj… Křesťan se však zároveň naučil dívat se na to všechno očima Paschy, očima Zmrtvýchvstalého Krista. Ví tedy, že prožíváme čas očekávání, čas horoucí touhy, která přesahuje přítomnost, čas naplňování.

Inspirace k citátu

Naděje v nás probouzí očekávání, ale nezavírá nám oči před přítomností. Jen díky naději dokážeme vidět dál, i když nás zrovna tíží přítomnost.

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.