Papež František o naději

Kdo vkládá svou naději do idolů, bude stejný jako oni, tedy jako vyprázdněná zpodobnění, jež mají ruce, ale nehmatají, nohy, ale nechodí, ústa, ale nemohou mluvit. Potom nemáme co říci, stáváme se neschopnými pomáhat, měnit věci, usmát se, darovat a milovat.

Inspirace o naději

Už tušíme, proč je tolik lidí chladných až nelidských. Protože se stávají pomalu tím, co vstřebávají. Láska k věcem nás činí věcnými, ale sobeckými. Vztah s Bohem nás činí božími, tedy bližními – blízkými lidem.


Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.